tag - nakupování knih

     Kdo z nás by neměl rád nakupování knih! Ten pocit nadšení. Ta touha hned si přečíst vše z tašky plné nově pořízených potištěných balíčků papíru. A ta vůně nových knih... (foxi, nestraš čtenáře svou podivnou potřebou očichávat knihy, skutečnost, že jsi potkala pár lidí s podobnou odchylkou, ještě neznamená, že je to běžné). Když jsem narazila na video Mercedes z MercysBookishMusings (tag původně pocházející od Megan Olivier BookTube), bylo mi okamžitě jasné, že odpovědi na tyto otázky jsou plné drobných informací, o kterých bych se i já ráda dozvěděla od ostatních bookoholiků. A zas tu máme 1300 slov, proto doporučuji šálek čaje, kávy či jiného preferovaného nápoje.

*řekla, napila se vody a málem se utopila*

01. Kde nakupuješ knihy?

     Nakupuji jak online tak v kamenných prodejnách. 

     Online pořizuji jen knihy v knihkupectvích těžko dostupné nebo anglické.  Book Depository je pro mě stejně jako pro řadu z nás preferované místo při shánění anglického originálu. Nakupování v korunách a poštovné zdarma mi velice pomáhá - do dnešního dne jsem se nenaučila odhadnout jakou hodnotu má euro, natož pak dolar. Dále jsem nakupovala pár knih na Levné Učebnice, ale to není tak časté pro jejich omezenější výběr a výhradně paperbacky od britských nakladatelství. Ceny mají rozhodně nepřekonatelné.

     Což se fyzických knihkupectví týče, tak nejčastěji zavítám do Paláce knih Neoluxor na Václavském náměstí, ale pokouším se více navštěvovat Dobrovského na Andělu. Jejich prodavači jsou vždy v dobré náladě, usměvaví, nápomocní, ale nevnucují se - našli přesně ten sladký střed. Jednou za čas navštívím i Levné knihy, převážně na Andělu. Tam však v posledních letech nacházím méně a méně knih, které by mě zaujaly (možná to bude tím, že knihy v sortimentu prodejny paradoxně ubývají). Do antikvariátů chodím zřídka a jen cíleně pro určitý výtisk po konzultaci s internetem.

     Pokud byste mi rádi doporučili nějaké knihkupectví, třeba maličkaté, s kouzelnou atmosférou, jsem jedno velké ucho. Ale preferuji Prahu (ideálně na západ od břehů Vltavy nebo v centru), přeci jen obchody ztrácejí své kouzlo, pokud za nimi musíte jet více jak dvě hodiny.

02. Předobjednáváš si knihy a pokud ano, děláš tak v prodejnách nebo online?

     Je vůbec možné předobjednat si knihu v kamenné prodejně? V této oblasti mám značné mezery. Předobjednala jsem si knihu prvně před pár měsíci, a to The Song Rising, třetí díl série The Bone Season (Kostičas) od Samanthy Shannon. A můj důvod byl dosti povrchní - chtěla jsem výtisk s původním stylem designu, ten nový se mi ale vůbec nelíbí. 

03. Kolik si jich průměrně měsíčně koupíš?

     Těžko říct, někdy jednu, jindy pět i více. Knihy si také občas půjčuji třeba od Chuikity (naše knihovničky jsou si vzájemně otevřené) a zřídka pořizuji knihu, o které si nejsem zcela jistá, že ji chci mít ve své maličkaté sbírce. Často také čtu knihy na Kindlu a jen pokud se mi opravdu líbí a plánuji jejich re-reading, koupím si i fyzický výtisk.

04. Využíváš svou lokální knihovnu?

     Po pravdě od četby k maturitě, a tu už mám pár let za sebou, jsem se do ní vrátila až minulý týden. Městská knihovna v Praze je bohatě zásobená a opravdu jsem si oblíbila v době dospívání trávit volné chvilky v jedné z jejích mnohapočetných pobočkách. Avšak budova, ve které byla lokalizována, prošla výraznou rekonstrukcí a spolu s ní i knihovna, která byla mým oblíbeným útočištěm. V současné době je menší, ale také modernější a tedy "chladnější". Překvapivě mi chybí ten špinavě vypadající koberec, měkké stařičké sedačky a polička, na které jsem přesně věděla kde hledat mé oblíbené vydání Romea a Jůlie. Ráda bych knihovnu navštěvovala častěji, ale... Už to není ono? 

05. Pokud ano - kolik knih si půjčuješ / můžeš půjčit?

     V dobách základní školy jsem odcházela i s deseti knihami na měsíc a nebyl to žádný problém, tentokrát jsem pro jejich objemnost odešla s pěti (i tak jsem další den cítila, jak mé ochablé bicepsy a deltové svaly silně protestují; a pak že čtení není sport). Pokud mají v knihovně limit, nejsem si ho vědoma.

06. Jaký máš názor na knihy z knihoven?

     Smíšený. Na jednu stranu knihovny oceňuji, rozhodně je daleko lepší si knihu půjčit, ať už je k nesehnání nebo na ni člověk nemá potřebné finanční prostředky, než si knihu pořídit nelegální cestou. Těch šedesát korun za roční členství není nijak významnou částkou a člověku se peníze po půjčení dvou tří knih hned vrátí, tak levně nelze pořídit ani v antikvariátech. Můj druhý pohled je, že nikdy nevím, kdo měl knihu v rukou přede mnou a kde ji četl. Ráda si čtu v posteli a... No, fujky? ^▽^

07. Co si myslíš o charitativních obchodech / antikvariátech?

     Ze stránky prodeje a darování nemám problém jim svěřit knihy, o které já ani moji blízcí nemáme zájem. Je pravdou, že mám vedle stolu už několik měsíců krabici, která je určena pro knihy v budoucnu putující pravě na tato místa, ale knihy věčně proudí tam a zase zpět mezi krabicí a knihovničkami. Jsem velice nerozhodná. A nákup... Stejný pohled jako u půjčování. Z antikvariátů tak pořizuji knihy, které jsou těžko k sehnání, kupříkladu Tyrkysového orela od Michala Ajvaze. Nebo mám také z antikvariátu nádherný výtisk Zabijáka Émila Zoly z roku '59 a toho se odmítám zbavit ač mě obsah před lety nezaujal (povinná četba z let na gymnáziu, plánuji mu dát druhou šanci za pár let).

08. Máš své přečtené a nepřečtené knihy pospolu / na stejné poličce?

     Nemám tolik prostoru, abych si mohla dovolit udržovat je separovaně. Navíc od sebe nechci rozdělovat knihy od stejného autora nebo dokonce ze stejné série. Při pohledu do knihovniček vím, co jsem četla a co nikoli. Pokud bych to náhodou nevěděla, je na čase si knihu znovu přečíst, v případě nezájmu se s ní rozloučit (což by, jak už víte, znamenalo přesunout ji do výše zmíněné krabice).

09. Plánuješ přečíst všechny knihy, které vlastníš?
     Kdybych je neplánovala číst, tak je nepořizuji, případně je již nevlastním (= přesouvám do designované krabice humorně nadepsané fixem "křehké" od očividně historického obrovitě tlustého monitoru). V celém bytě je tolik poliček a knihovniček praskajících ve švech, že si nemohu v těch svých dovolit mít něco, o co nemám zájem. Navíc je mi nečtených knih podivně líto. 

10. Co děláš s knihami, které vlastníš a o kterých si myslíš, že je nikdy nebudeš číst nebo sis je neužila?

     Už jsem zmiňovala tu krabici vedle mého stolu? Ale v první řadě nejspíš nejprve obejdu rodinné příslušníky, zda o knihu nemají zájem. Ti obvykle řeknou, že ji zrovna nemají prostor kam dát, a jestli bych ji nemohla nechat prozatím u sebe... Ach, ten kouzelný a frustrující cyklus života.

11. Darovala jsi někdy knihy?

     Použité do školky mé sestry nebo dětské knihy spolu s hračkami do dětských domovů, rodinným příslušníkům a možná i přátelům (přestože to si zrovna nevybavuji; očividně jsem hamoun, promiňte, Chuiki a ostatní mí blízcí knihomolové).
     Najít dokonalou knihu jako dárek k narozeninám, svátkům, výročím a kdoví čemu ještě, je umění, a jako na každém talentu dovedeném k dokonalosti, se na něm musí aktivně pracovat! ^.~ Dovoluji si tvrdit, že v této oblasti nemám se studiem a zlepšováním se problém.
     A což se charity týče, budu stručná: krabice "křehké". Začínám si myslet, že bych ji měla pojmenovat, přeci jen se mnou sdílí prostory...

12. Zakazovala sis někdy nákup knih? (book buying ban)

     Nope, nikdy jsem neměla potřebu. Jedna z mých babiček mě na jedné dovolené naučila "nasazovat klapky na oči proti blyštivým krásným věcem" a podobnou filosofii se snažím aplikovat i na knihy. Snad jen že jsem nějakou knihu v knihkupectví moc moc moc chtěla, ale promluvila jsem si do duše, že to není rozumný akt, dokud mám v knihovničkách slušný počet nepřečtených knih, které mě opravdu lákají. Samozřejmě ne vždy tento hlásek rozumu vyhraje. Jsem bookoholic, už jednou jsem odešla z knihkupectví s kompletní sérií Harryho Pottera v angličtině v hardbacku (zde je jeden a druhý odkaz, a teď řekněte, že byste si boxík nekoupili), přestože jsem plánovala jít pouze pro diář. Jsem také jenom člověk. ^.~

13. Máš pocit, že kupuješ příliš mnoho knih?

     Dokud nebudu díky svému koníčku hladovět a zároveň také nebudu vlastnit více jak padesát nepřečtených knih... Ne, myslím, že jsem ještě v limitu. ^.~

     P.S.: Krabici jsem pojmenovala Lady Křehká.