přečteno za měsíc KVĚTEN a ČERVEN | 2017

Vítejte v mém kruhu bezpečí, zde si řekneme jen pravdu a nebudeme se za nic soudit.

*foxi přebírá žezlo*

Tento příspěvek si můžete přečíst, protože jsem pyšná na počet knih, 
které jsem minulý měsíc minulé dva měsíce přečetla. 

     V květnu a červenci tohoto roku jsem se dostala i ke knihám, kterým se nebudu věnovat v recenzích nebo jiných článcích, ovšem přijde mi, že si zaslouží být alespoň jednou zmíněny. Protože se jedná o shrnutí za dva měsíce, odpusťte mi prosím, že je trošičku delší. ^.^

  

 

     Začněme poněkud netradičně a to hned pěti audioknihami z května. Jak už se to tak stává, má romantiku milující knihomolská část byla již frustrovaná tím, že je věčně nespokojená, a proto jsem se od dubna vrhla na poslouchání knih od Jane Austen. Některé jsem roky nečetla, některé jsem nikdy nečetla a o jedné jsem ani nevěděla, jestli jsem ji četla, tudíž už bylo na čase, abych je... přečetla. Ve stejnou dobu jsem tak objevila i skutečné kouzlo stránky LibriVox.org (nebojte, jsou i aplikace do smartphonů), na které je možné zdarma stáhnout legální verze knih, na které se nevztahují autorská práva (= jsou dostatečně staré ^▽^). V rámci nadšeného čtení/poslouchání jsem zavedla zde na blogu sérii Klasické prozkoumávání: Jane Austen, kde se svěřuji se svými laickými postřehy ať už na samotné knihy nebo na jejich filmová a seriálová zpracování. Audioknihy této autorky jsem poslouchala buď v podání Elizabeth Klett nebo Karen Savage, jejichž přednes mi byl velmi příjemný a kvalita nahrávek je dobrá. 

     Poslední, tedy pátá, audiokniha byla také z LibriVoxu a tentokrát The Importance of Being Earnest (Jak je důležité míti Filipa) od Oscara Wilda, má nejoblíbenější hra vůbec (odvážné prohlášení, heh?). Stáhnout si ji můžete zde. Byla jsem zprvu mírně nedůvěřivá; zjistila jsem, že mě obvykle více předčítajících v jedné knize ruší. Není ale tak překvapivé, že u hry je tomu trochu jinak a že jsem si audioknihu náramně užila.

     Doporučuji audioknihy klasik vyzkoušet, například i pokud si tímto směrem v angličtině příliš nevěříte. Řada z nás v pasivním porozumění pokročila hlavně díky filmům, seriálům a YouTube, a proto pomocí sluchu vnímáme obsah snáze a rychleji. Ale ani nechtějte vědět, kolik jsem vybarvila stran omalovánek. Navzdory všeobecnému přesvědčení, že největší výhodou audioknih je multitasking, tuto teorii ani já ani mé z vybarvování bolavé zápěstí nemůžeme potvrdit. ^▽^

   

     Ještě v květnu jsem krátce po jeho vydání přečetla A Court of Wings and Ruin od Sarah J. Maas. Jedná se o třetí díl z NA fantasy trilogie / série A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží); na Liščině knihovničce najdete recenze na první, druhý i třetí díl, první dva přeložilo nakladatelství CooBoo a ACOWAR vydá na přelomu roku. Bohužel jsem při čtení ACOWARu nebyla tak spokojená, jak jsem doufala, ale útěchou milovníkům Maas může být, že jsem v menšině. ^.^

     Spravila jsem si chuť hned na začátku června prvním dílem ze stejnojmenné trilogie Illuminae (recenze), o jehož napsání se zapříčinili Amy Kaufman a Jay Kristoff. Jedná se o YA sci-fi, které pomocí dokumentů popisuje události po zániku planety Kerenze. Překlad Illuminae také vydalo nakladatelství CooBoo a druhý díl jménem Gemina plánuje na listopad tohoto roku. Ti, kdo knihy čtou v originále, se na třetí (a tedy poslední) díl Obsidio mohou těšit v březnu příštího roku. 

     Dále jsem si odskočila na jednohubku z loňského roku v podobě A proto skáču (recenze). Jedná se o krátkou knížečku, která je složena převážně z odpovědí na časté otázky o autismu zodpovězené dospívajícím chlapcem, jenž poruchou spektra trpí. Možná už jste o A proto skáču Naokiho Higašidy slyšeli, v zahraničí nabyla tato původně japonská kniha popularity díky překladu známého spisovatele, Davida Mitchella. Pokud nejste tak pomalí čtenáři jako já, slupnete knížku za odpoledne. A rozhodně stojí za to. A proto skáču vydala v českém překladu nakladatelství Paseka a Pasparta.

     Ugly Love (Odvrácená tvář lásky) je NA contemporary jednohubka na pár dní v překladu od nakladatelství Yoli. Jednohubka ne proto, že by byla tak krátká, ale styl psaní Colleen Hoover je neuvěřitelně čtivý a hlavní hrdinka relativně sympatická. Tím ovšem končí vše pěkné, co mohu o knize z patra říct. Splnila to, co jsem od ní chtěla - svižná steamy romance, která mi od sebe dobře oddělí fantasy knihy. Poznámky k napsání případné recenze mám, tudíž pokud by vás zajímaly mé postřehy, napište do komentářů a ráda na ní zapracuji. ^.^

     Poslední v červnu dočtená kniha je první díl trilogie Griša jménem Světlo a stíny (recenze) od Leigh Bardugo. Jde o YA fantasy novinku, kterou už četla má kamarádka Chuikita. Ta si ji tak zamilovala, že jsem si ji musela přečíst také. Kniha je napsaná dobře, ale já jsem nebyla schopná vytvořit si k postavám vztah. K žádné z postav, ani těm vedlejším. Přemýšlím, že až se bude blížit vydání druhého dílu, znovu si od Chiki Světlo a stíny půjčím a dám jim druhou šanci.