recenze - Queen of Shadows (Královna stínů)

(čteno v originále; překlad vydán nakladatelstvím CooBoo v říjnu 2016)

RECENZE MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY (prozrazení děje) K PŘEDCHOZÍM DÍLŮM SÉRIE
- Throne of Glass (Skleněný trůn) - recenze
- Crown of Midnight (Půlnoční koruna) - recenze
- Heir of Fire (Dědička ohně) - recenze

     S Queen of Shadows (Královnou stínů) jsem se dostala ke konci knih, které do dnešního dne Sarah J. Maas publikovala. A že jich od roku 2012 nebylo málo a ještě více je jich schválených na cestě.

     Aelin se z Wendlyn navrací do Zlomuvalu (Rifthold), kde se ocitá jak bez moci, tak bez svého ochránce a přítele Jeřába (Rowan). Navíc se setkává s nemalým překvapením - její bývalý milenec Chaol již není členem královské stráže, princ Dorian je poslušným sluhou tyranského krále Adarlanu a Aedion je v zajetí a odsouzen k popravě. Mezitím se v opevnění Morath Manon vypořádává s tím, co její pozice vůdkyně letky obnáší, a setkává se s Elide, služebnou, která má očividně něco za lubem. 

     Řada postav náhle zcela změnila svůj charakter, což je něco, s čím jsem se velice těžko srovnávala. Věřím, že protiargumentem může být vývoj postav a dodání jim určité hloubky a zajímavosti, avšak ve výsledku je ze štěněčího Chaola náhle nevrlý pesimista a hater, Rowan (Jeřáb) se "polidští" na Aediona, Aedion zcela přestává být sám sebou a i Manon projde v měsíci mezi knihami menší osobnostní přeměnou, přesto ta její je alespoň uvěřitelná. Nevyhnutelně tak mezi nimi dochází i k nečekaným změnám vztahů, které ve spojitosti s tím, co o postavách víme z předchozích dílů, nedávají smysl.

     V průběhu příběhu objevujeme, že Manon bude mít velký vliv na budoucí události na kontinentu Erilea. Dostává trochu víc prostoru a kapitoly v okolí opevněni Morath jsou poutavé a i některé ze třinácti čarodějek představí zajímavou historii a charakterový rozvoj. Navrátí se i postava z počátků série a navazuje v dobrém slova smyslu neočekávanou linkou.

     Již v Dědičce ohně se čtenář setkal s často se měnícím úhlem pohledu, v jejím pokračování je ho však výrazně více. Opět dochází k několikanásobným změnám v průběhu jedné kapitoly, tedy jedné scény. Nyní k tomu dochází i v polovině bitvy, která je sama o sobě napínavá a je jednou z nejzajímavějších akčních scén, jenže vícečetná přeměna je rušivá. Ve srovnávání s třetím dílem je rychlost děje trochu vyšší, ale přicházíme o odhalování nového prostředí a prozkoumávání hloubky Aelininy moci.

     Ti, kdo si přečetli před Queen of Shadows povídky z The Assassin's Blade, budou potěšeni drobnými detaily a narážkami i historií vztahu mezi Aelin a Lysandrou, z povídek znovu se objevující postavou. Zároveň však budou jistě cítit častou repetitivnost částí z poslední povídky nesoucí název The Assassin and the Empire. K tomuto tématu jsem se již vyjádřila i zde.

     Celkem je v sérii Throne of Glass (Skleněný trůn) zatím plánováno šest knih a sbírka povídek, kdy pátý díl vychází v originále již toto září. Pokud bych měla být upřímná, v otázce smysluplnosti děje a postav pro mě Sarah J. Maas udělala Královnou stínů velký krok nazpět - kniha není špatná, ale po ACOMAF (Dvoru mlhy a hněvu; recenze) a Heir of Fire (Dědičce ohně) jsem měla nejspíš příliš vysoká očekávání a skončila jsem zklamaná a frustrovaná. Pokračování si nejspíš přečtu, ale i přes konec nabízející zajímavé možnosti nejsem tentokrát tolik plná nadšení a nebudu odpočítávat dny do vydání Empire of Storms.

     P.S.: Otázka k zamyšlení - na obálce této knihy je Manon nebo Aelin? (červený plášť)

Recenze na další knihy od Sarah J. Maas:

série Throne of Glass (Skleněný trůn):
   #0 (povídky) The Assassin's Blade (Krvavé ostří) - recenze
   #1 Throne of Glass (Skleněný trůn) - recenze

   #2 Crown of Midnight (Půlnoční koruna) - recenze
   #3 Heir of Fire (Dědička ohně) - recenze
   #4 Queen of Shadows (Královna stínů) - recenze
série A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží):

   #1 A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží) - recenze

   #2 A Court of Mist and Fury (Dvůr mlhy a hněvu) - recenze
   #3 A Court of Wings and Ruin (???) - recenze