(čteno v originále; překlad vydán nakladatelstvím CooBoo v lednu 2016)
You can also read my mini-review in English on Goodreads
RECENZE MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY (prozrazení děje) K PŘEDCHOZÍM DÍLŮM SÉRIE
- Throne of Glass (Skleněný trůn) - recenze
Crown of Midnight (Půlnoční koruna), pokračování Throne of Glass (Skleněného trůnu) od Sarah J. Maas, pro mě nemohlo být větším překvapením. Ačkoli se říká, že druhý díl série zpravidla nebývá lepší než ten jemu předcházející, tento je vším, čím Skleněný trůn mohl a měl být.
Jedním z bodů, k němuž se u předchozího dílu obrátilo mé často přehnaně kritické oko, byl přílišný důraz na romanci. Přestože byla kniha prezentována jako napínavá, někdy až krvavá hrdinská fantasy, většinu času se zaměřovala na milostný trojúhelník a romantické scény. Ač dobře napsané, působily spíš rušivě. V Crown of Midnight romantika ani zdaleka nezmizela, ale je v únosnější míře a je tedy více prostoru na akci a tajemno.
Příběh navazuje na předchozí knihu - Celaena je nyní královým zabijákem, což nám celkově umožňuje vidět více z její assassinské krvežíznivosti. Ale opět tu máme můj oblíbený Celaenin charakterový rys - praktičnost a zásadovost. Však i ohledně Doriana se v Throne of Glass nenechala ovládnout popletenými hormony a v konečném výsledku se rozhodla s chladnou hlavou pro jediné možné východisko, pokud mají oba dostát svým závazkům. V krátkém časovém úseku mezi díly se nyní musela vypořádat s vnitřním rozporem - je zabijákem, ale ne zcela chladnokrevným, zároveň chce svou svobodu, kterou si však musí odpracovat okamžitým odstraněním těch, na které pomyslně ukáže králův prst.
Významným kladem, který pomohl i k lepšímu poznání postav a pochopení jejich činů nemluvě o silnějšímu vžití do děje a tedy rychlejšímu tempu čtení, je charakterový vývoj postav. Postavy dostávají třetí rozměr, určitou hloubku, čehož se nám v předchozím dílu dost nedostávalo. Celaena je tlačena k boji za jiné, důležitější a řekněme nesobečtější cíle než je jen její sen. Nejde však o přechod snadný, není vidět zlom. Tento pokus o změnu je vyvolán nejen Nehemiou, Dorianem a Chaolem, díky kterým vidí možnost lepší budoucnosti, jejich věrností, soucitem a odhodláním udělat svět lepším, ale změna je podmíněna více faktory. Tím, co ona sama zažila a její osobností. V tom vidím ohromný krok v před - Celaena reaguje tak, jak by reagoval skutečný člověk "v její kůži". A změnou neprochází jen hlavní hrdinka, ale i jiné postavy. Například Dorian nachází svou vnitřní sílu a stává se mužem, kterým by měl být, a opět jde o vývoj postupný, více méně přirozený.
Jedním z bodů, k němuž se u předchozího dílu obrátilo mé často přehnaně kritické oko, byl přílišný důraz na romanci. Přestože byla kniha prezentována jako napínavá, někdy až krvavá hrdinská fantasy, většinu času se zaměřovala na milostný trojúhelník a romantické scény. Ač dobře napsané, působily spíš rušivě. V Crown of Midnight romantika ani zdaleka nezmizela, ale je v únosnější míře a je tedy více prostoru na akci a tajemno.
Příběh navazuje na předchozí knihu - Celaena je nyní královým zabijákem, což nám celkově umožňuje vidět více z její assassinské krvežíznivosti. Ale opět tu máme můj oblíbený Celaenin charakterový rys - praktičnost a zásadovost. Však i ohledně Doriana se v Throne of Glass nenechala ovládnout popletenými hormony a v konečném výsledku se rozhodla s chladnou hlavou pro jediné možné východisko, pokud mají oba dostát svým závazkům. V krátkém časovém úseku mezi díly se nyní musela vypořádat s vnitřním rozporem - je zabijákem, ale ne zcela chladnokrevným, zároveň chce svou svobodu, kterou si však musí odpracovat okamžitým odstraněním těch, na které pomyslně ukáže králův prst.
Významným kladem, který pomohl i k lepšímu poznání postav a pochopení jejich činů nemluvě o silnějšímu vžití do děje a tedy rychlejšímu tempu čtení, je charakterový vývoj postav. Postavy dostávají třetí rozměr, určitou hloubku, čehož se nám v předchozím dílu dost nedostávalo. Celaena je tlačena k boji za jiné, důležitější a řekněme nesobečtější cíle než je jen její sen. Nejde však o přechod snadný, není vidět zlom. Tento pokus o změnu je vyvolán nejen Nehemiou, Dorianem a Chaolem, díky kterým vidí možnost lepší budoucnosti, jejich věrností, soucitem a odhodláním udělat svět lepším, ale změna je podmíněna více faktory. Tím, co ona sama zažila a její osobností. V tom vidím ohromný krok v před - Celaena reaguje tak, jak by reagoval skutečný člověk "v její kůži". A změnou neprochází jen hlavní hrdinka, ale i jiné postavy. Například Dorian nachází svou vnitřní sílu a stává se mužem, kterým by měl být, a opět jde o vývoj postupný, více méně přirozený.
Závěrem bych ještě ráda učinila jisté přiznání pojící se k nové postavě - zcela jsem si zamilovala Morta. Jeho osobnost a řekněme specifický smysl pro humor jsou mi v mnoha ohledech velice blízké. Jde sice o drobnost, ale právě detaily jsou u knih velice důležité.
Recenze na další knihy od Sarah J. Maas:
série Throne of Glass (Skleněný trůn):
#0 (povídky) The Assassin's Blade (Krvavé ostří) - recenze
#1 Throne of Glass (Skleněný trůn) - recenze
#0 (povídky) The Assassin's Blade (Krvavé ostří) - recenze
#1 Throne of Glass (Skleněný trůn) - recenze
#2 Crown of Midnight (Půlnoční koruna) - recenze
#3 Heir of Fire (Dědička ohně) - recenze
#4 Queen of Shadows (Královna stínů) - recenze
série A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží):
#3 Heir of Fire (Dědička ohně) - recenze
#4 Queen of Shadows (Královna stínů) - recenze
série A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží):
#1 A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží) - recenze
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsem velice ráda za každý komentář, jen prosím, aby pod recenzemi nebyly spoilery z knihy, na kterou je recenze psaná, nebo z následujících dílů série. Moc děkuji. ^.^
Pokud si chcete promluvit o šokujících dějových zvratech, neváhejte mi napsat email nebo na Goodreads. ^.~