středa 26. července 2017

přečteno za měsíc KVĚTEN a ČERVEN | 2017

Vítejte v mém kruhu bezpečí, zde si řekneme jen pravdu a nebudeme se za nic soudit.
*foxi přebírá žezlo*
Tento příspěvek si můžete přečíst, protože jsem pyšná na počet knih, 
které jsem minulý měsíc minulé dva měsíce přečetla. 

     V květnu a červenci tohoto roku jsem se dostala i ke knihám, kterým se nebudu věnovat v recenzích nebo jiných článcích, ovšem přijde mi, že si zaslouží být alespoň jednou zmíněny. Protože se jedná o shrnutí za dva měsíce, odpusťte mi prosím, že je trošičku delší. ^.^

  
 

     Začněme poněkud netradičně a to hned pěti audioknihami z května. Jak už se to tak stává, má romantiku milující knihomolská část byla již frustrovaná tím, že je věčně nespokojená, a proto jsem se od dubna vrhla na poslouchání knih od Jane Austen. Některé jsem roky nečetla, některé jsem nikdy nečetla a o jedné jsem ani nevěděla, jestli jsem ji četla, tudíž už bylo na čase, abych je... přečetla. Ve stejnou dobu jsem tak objevila i skutečné kouzlo stránky LibriVox.org (nebojte, jsou i aplikace do smartphonů), na které je možné zdarma stáhnout legální verze knih, na které se nevztahují autorská práva (= jsou dostatečně staré ^▽^). V rámci nadšeného čtení/poslouchání jsem zavedla zde na blogu sérii Klasické prozkoumávání: Jane Austen, kde se svěřuji se svými laickými postřehy ať už na samotné knihy nebo na jejich filmová a seriálová zpracování. Audioknihy této autorky jsem poslouchala buď v podání Elizabeth Klett nebo Karen Savage, jejichž přednes mi byl velmi příjemný a kvalita nahrávek je dobrá. 

     Poslední, tedy pátá, audiokniha byla také z LibriVoxu a tentokrát The Importance of Being Earnest (Jak je důležité míti Filipa) od Oscara Wilda, má nejoblíbenější hra vůbec (odvážné prohlášení, heh?). Stáhnout si ji můžete zde. Byla jsem zprvu mírně nedůvěřivá; zjistila jsem, že mě obvykle více předčítajících v jedné knize ruší. Není ale tak překvapivé, že u hry je tomu trochu jinak a že jsem si audioknihu náramně užila.

     Doporučuji audioknihy klasik vyzkoušet, například i pokud si tímto směrem v angličtině příliš nevěříte. Řada z nás v pasivním porozumění pokročila hlavně díky filmům, seriálům a YouTube, a proto pomocí sluchu vnímáme obsah snáze a rychleji. Ale ani nechtějte vědět, kolik jsem vybarvila stran omalovánek. Navzdory všeobecnému přesvědčení, že největší výhodou audioknih je multitasking, tuto teorii ani já ani mé z vybarvování bolavé zápěstí nemůžeme potvrdit. ^▽^

   

     Ještě v květnu jsem krátce po jeho vydání přečetla A Court of Wings and Ruin od Sarah J. Maas. Jedná se o třetí díl z NA fantasy trilogie / série A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží); na Liščině knihovničce najdete recenze na prvnídruhý i třetí díl, první dva přeložilo nakladatelství CooBoo a ACOWAR vydá na přelomu roku. Bohužel jsem při čtení ACOWARu nebyla tak spokojená, jak jsem doufala, ale útěchou milovníkům Maas může být, že jsem v menšině. ^.^

     Spravila jsem si chuť hned na začátku června prvním dílem ze stejnojmenné trilogie Illuminae (recenze), o jehož napsání se zapříčinili Amy Kaufman a Jay Kristoff. Jedná se o YA sci-fi, které pomocí dokumentů popisuje události po zániku planety Kerenze. Překlad Illuminae také vydalo nakladatelství CooBoo a druhý díl jménem Gemina plánuje na listopad tohoto roku. Ti, kdo knihy čtou v originále, se na třetí (a tedy poslední) díl Obsidio mohou těšit v březnu příštího roku. 

     Dále jsem si odskočila na jednohubku z loňského roku v podobě A proto skáču (recenze). Jedná se o krátkou knížečku, která je složena převážně z odpovědí na časté otázky o autismu zodpovězené dospívajícím chlapcem, jenž poruchou spektra trpí. Možná už jste o A proto skáču Naokiho Higašidy slyšeli, v zahraničí nabyla tato původně japonská kniha popularity díky překladu známého spisovatele, Davida Mitchella. Pokud nejste tak pomalí čtenáři jako já, slupnete knížku za odpoledne. A rozhodně stojí za to. A proto skáču vydala v českém překladu nakladatelství Paseka a Pasparta.

     Ugly Love (Odvrácená tvář lásky) je NA contemporary jednohubka na pár dní v překladu od nakladatelství Yoli. Jednohubka ne proto, že by byla tak krátká, ale styl psaní Colleen Hoover je neuvěřitelně čtivý a hlavní hrdinka relativně sympatická. Tím ovšem končí vše pěkné, co mohu o knize z patra říct. Splnila to, co jsem od ní chtěla - svižná steamy romance, která mi od sebe dobře oddělí fantasy knihy. Poznámky k napsání případné recenze mám, tudíž pokud by vás zajímaly mé postřehy, napište do komentářů a ráda na ní zapracuji. ^.^

     Poslední v červnu dočtená kniha je první díl trilogie Griša jménem Světlo a stíny (recenze) od Leigh Bardugo. Jde o YA fantasy novinku, kterou už četla má kamarádka Chuikita. Ta si ji tak zamilovala, že jsem si ji musela přečíst také. Kniha je napsaná dobře, ale já jsem nebyla schopná vytvořit si k postavám vztah. K žádné z postav, ani těm vedlejším. Přemýšlím, že až se bude blížit vydání druhého dílu, znovu si od Chiki Světlo a stíny půjčím a dám jim druhou šanci.

pátek 21. července 2017

recenze - Griša: Světlo a stíny (Shadow and Bone)


(čteno v překladu vydaném nakladatelstvím Fragment v lednu 2017)

     Světlo a stíny (Shadow and Bone), první díl trilogie Griša (Grisha) od Leigh Bardugo, je rozhodně jednou z lepších fantasy pro dospívající, které jsem v posledních letech četla. Proč má potom tak nízké tlapkové hodnocení, táže se čtenář neobvykle krátké recenze? To bych ráda věděla i na své straně obrazovky...

sobota 1. července 2017

mini-recenze - A proto skáču: Vnitřní svět třináctiletého chlapce s autismem


(čteno v překladu vydaném nakladatelstvím Paseka v srpnu 2016)

     Kniha vyšla v japonském originálu už v roce 2005, ale popularitě na anglické scéně (což ji také přivedlo k nám) se dočkala až se čtyři roky starým překladem, na kterém se podílel populární autor David Mitchell. A proto skáču je dílem Naoki Higašidy, autistického tehdy jen třináctiletého chlapce. Jde o literaturu faktu, která však není příručkou nebo autobiografií, jako spíš souborem odpovědí na FAQ / často kladené otázky se sem tam vloženou ukázkou z kreativního psaní Higašidy. A proto skáču nám pomáhá vidět náš svět trochu jinak, často barevněji.

čtvrtek 29. června 2017

tag - přečti, přepiš, spal

prohlášení: 
V průběhu ani po psaní tohoto tagu NEbyla zraněna žádná kniha.
Všechny úvahy jsou dílem fikce 
a jakékoli podobnosti se skutečnými událostmi jsou náhodné.


     Už je tomu nějaký ten pátek, co Lala (BooksandLala) sdílela video k tagu "přečti, přepiš, spal" (reread, rewrite, burn). Jedná se o brutální polemizování o tom, do jaké z těchto tří kategorií spadnou náhodně vylosované knihy. Tehdy při sledování Lalina videa mě však napadlo něco velice, velice masochistického: Nebylo by to lepší s nejoblíbenějšími knihami? To by byla teprve challenge! A tak, milí zlatí, jsem zde, s výběrem svých patnácti nejoblíbenějších knih (z toho jedna nebyla přeložena, pardon), které jsem četla v posledních třech (?) letech.

May the odds be ever in their favor...

pátek 23. června 2017

recenze - Illuminae


(čteno v překladu vydaném nakladatelstvím CooBoo v listopadu 2016)

     K Illuminae jsem zpočátku chovala jistou nedůvěru. Není to tak, že bych nerada četla knihy pro dospívající, ale jsem jimi zklamaná procentuálně častěji než knihami s podobným ohlasem mimo poličky s cedulkou YA. Naštěstí se ukázalo, že můj strach byl předčasný a neopodstatněný, protože (navzdory pro mě velice, velice frustrujícímu konci) jsem si Illuminae zamilovala a nemohu se dočkat, až se na poličkách našich knihkupectví objeví toto léto pokračování s názvem Gemina.