Zobrazují se příspěvky se štítkemYoli. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemYoli. Zobrazit všechny příspěvky

středa 26. července 2017

přečteno za měsíc KVĚTEN a ČERVEN | 2017

Vítejte v mém kruhu bezpečí, zde si řekneme jen pravdu a nebudeme se za nic soudit.
*foxi přebírá žezlo*
Tento příspěvek si můžete přečíst, protože jsem pyšná na počet knih, 
které jsem minulý měsíc minulé dva měsíce přečetla. 

     V květnu a červenci tohoto roku jsem se dostala i ke knihám, kterým se nebudu věnovat v recenzích nebo jiných článcích, ovšem přijde mi, že si zaslouží být alespoň jednou zmíněny. Protože se jedná o shrnutí za dva měsíce, odpusťte mi prosím, že je trošičku delší. ^.^

  
 

     Začněme poněkud netradičně a to hned pěti audioknihami z května. Jak už se to tak stává, má romantiku milující knihomolská část byla již frustrovaná tím, že je věčně nespokojená, a proto jsem se od dubna vrhla na poslouchání knih od Jane Austen. Některé jsem roky nečetla, některé jsem nikdy nečetla a o jedné jsem ani nevěděla, jestli jsem ji četla, tudíž už bylo na čase, abych je... přečetla. Ve stejnou dobu jsem tak objevila i skutečné kouzlo stránky LibriVox.org (nebojte, jsou i aplikace do smartphonů), na které je možné zdarma stáhnout legální verze knih, na které se nevztahují autorská práva (= jsou dostatečně staré ^▽^). V rámci nadšeného čtení/poslouchání jsem zavedla zde na blogu sérii Klasické prozkoumávání: Jane Austen, kde se svěřuji se svými laickými postřehy ať už na samotné knihy nebo na jejich filmová a seriálová zpracování. Audioknihy této autorky jsem poslouchala buď v podání Elizabeth Klett nebo Karen Savage, jejichž přednes mi byl velmi příjemný a kvalita nahrávek je dobrá. 

     Poslední, tedy pátá, audiokniha byla také z LibriVoxu a tentokrát The Importance of Being Earnest (Jak je důležité míti Filipa) od Oscara Wilda, má nejoblíbenější hra vůbec (odvážné prohlášení, heh?). Stáhnout si ji můžete zde. Byla jsem zprvu mírně nedůvěřivá; zjistila jsem, že mě obvykle více předčítajících v jedné knize ruší. Není ale tak překvapivé, že u hry je tomu trochu jinak a že jsem si audioknihu náramně užila.

     Doporučuji audioknihy klasik vyzkoušet, například i pokud si tímto směrem v angličtině příliš nevěříte. Řada z nás v pasivním porozumění pokročila hlavně díky filmům, seriálům a YouTube, a proto pomocí sluchu vnímáme obsah snáze a rychleji. Ale ani nechtějte vědět, kolik jsem vybarvila stran omalovánek. Navzdory všeobecnému přesvědčení, že největší výhodou audioknih je multitasking, tuto teorii ani já ani mé z vybarvování bolavé zápěstí nemůžeme potvrdit. ^▽^

   

     Ještě v květnu jsem krátce po jeho vydání přečetla A Court of Wings and Ruin od Sarah J. Maas. Jedná se o třetí díl z NA fantasy trilogie / série A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží); na Liščině knihovničce najdete recenze na první, druhý i třetí díl, první dva přeložilo nakladatelství CooBoo a ACOWAR vydá na přelomu roku. Bohužel jsem při čtení ACOWARu nebyla tak spokojená, jak jsem doufala, ale útěchou milovníkům Maas může být, že jsem v menšině. ^.^

     Spravila jsem si chuť hned na začátku června prvním dílem ze stejnojmenné trilogie Illuminae (recenze), o jehož napsání se zapříčinili Amy Kaufman a Jay Kristoff. Jedná se o YA sci-fi, které pomocí dokumentů popisuje události po zániku planety Kerenze. Překlad Illuminae také vydalo nakladatelství CooBoo a druhý díl jménem Gemina plánuje na listopad tohoto roku. Ti, kdo knihy čtou v originále, se na třetí (a tedy poslední) díl Obsidio mohou těšit v březnu příštího roku. 

     Dále jsem si odskočila na jednohubku z loňského roku v podobě A proto skáču (recenze). Jedná se o krátkou knížečku, která je složena převážně z odpovědí na časté otázky o autismu zodpovězené dospívajícím chlapcem, jenž poruchou spektra trpí. Možná už jste o A proto skáču Naokiho Higašidy slyšeli, v zahraničí nabyla tato původně japonská kniha popularity díky překladu známého spisovatele, Davida Mitchella. Pokud nejste tak pomalí čtenáři jako já, slupnete knížku za odpoledne. A rozhodně stojí za to. A proto skáču vydala v českém překladu nakladatelství Paseka a Pasparta.

     Ugly Love (Odvrácená tvář lásky) je NA contemporary jednohubka na pár dní v překladu od nakladatelství Yoli. Jednohubka ne proto, že by byla tak krátká, ale styl psaní Colleen Hoover je neuvěřitelně čtivý a hlavní hrdinka relativně sympatická. Tím ovšem končí vše pěkné, co mohu o knize z patra říct. Splnila to, co jsem od ní chtěla - svižná steamy romance, která mi od sebe dobře oddělí fantasy knihy. Poznámky k napsání případné recenze mám, tudíž pokud by vás zajímaly mé postřehy, napište do komentářů a ráda na ní zapracuji. ^.^

     Poslední v červnu dočtená kniha je první díl trilogie Griša jménem Světlo a stíny (recenze) od Leigh Bardugo. Jde o YA fantasy novinku, kterou už četla má kamarádka Chuikita. Ta si ji tak zamilovala, že jsem si ji musela přečíst také. Kniha je napsaná dobře, ale já jsem nebyla schopná vytvořit si k postavám vztah. K žádné z postav, ani těm vedlejším. Přemýšlím, že až se bude blížit vydání druhého dílu, znovu si od Chiki Světlo a stíny půjčím a dám jim druhou šanci.

pátek 26. srpna 2016

recenze - The Invasion of the Tearling (Tažení do Tearlingu)


(čteno v originále; překlad vydán nakladatelstvím Yoli v roce 2016)

RECENZE MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY (prozrazení děje) K PŘEDCHOZÍM DÍLŮM SÉRIE
- The Queen of the Tearling (Královna Tearlingu) - recenze

     Na The Invasion of the Tearling (Tažení do Tearlingu) jsem se vrhla hned po přečtení prvního dílu zamýšlené trilogie. Nejvíce jsem byla motivována nezodpovězenými otázkami, které jsem si po přečtení Královny Tearlingu kladla v oblasti budování magického světa. Jak to celé vlastně funguje?

pátek 12. srpna 2016

recenze - The Queen of the Tearling (Královna Tearlingu)


(čteno v originále; překlad vydán nakladatelstvím Yoli v roce 2014)

     První díl stejnojmenné série The Queen of the Tearling (Královna Tearlingu) je dostupný v překladu již pár let a nějakou dobu byl v mém hledáčku. Zdráhala jsem se se sérií začít, protože jsem očekávala průměrný příběh s princezničkou, jejíž romantické trable daleko převyšují ty týkající se vládnutí. Nemohla jsem se však víc splést - Erika Johansen představila netradiční a velice zajímavou hrdinku a úspěšně propojila dva žánry, které se mohou zdát zcela odlišné.

pondělí 1. srpna 2016

přečteno za měsíc ČERVENEC | 2016

Vítejte v mém kruhu bezpečí, zde si řekneme jen pravdu a nebudeme se za nic soudit.
*foxi přebírá žezlo*
Tento příspěvek si můžete přečíst, protože jsem pyšná na počet knih, které jsem minulý měsíc přečetla. 

   

  

      Uh, naskládat sem všechny obrázky v nějakém rozumném rozmezí a pořadí bez použití Photoshopu byl oříšek (použít jej by bylo jako přiznání porážky, samozřejmě). Ale jsou tu! Tak, teď něco k mým mazlíkům a dávat si pozor, aby se zas nerozházely...

     Celkově se první půlka tohoto měsíce věrně držela téma: Přečti toho od Sarah J. Maas tolik, kolik zmůžeš. Challenge accepted (= dohnala jsem vše, co zatím vydala, alespoň do září). Nejprve jsem si skolila "ACOMAF", druhý díl z trilogie A Court of Thorns and Roses (Dvůr trnů a růží). První kniha, která (jak překvapivě) nese stejný název, zkráceně "ACOTAR", bude za týden dostupná v českém překladu od CooBoo. Od stejného nakladatelství vyšla už i Heir of Fire (Dědička ohně), kterou jsem si zopakovala, na podzim bude Queen of Shadows (Královna stínů) a na jaře The Assassin's Blade. Kdo sérii nezná, může začít s prvním dílem s názvem Throne of Glass (Skleněný trůn).

     Po Maas-maratonu jsem si chtěla na chvíli odpočinout od fantasy, a tak jsem se vrhla na paranormální romaci Cupcakes, Trinkets, and Other Deadly Magic od Meghan Ciana Doidge. Cupcakes mám v Kindlu už nějakou dobu a to hlavně proto, že je na Amazonu ke stažení zdarma. Těm, co chtějí zkusit čtení knih v angličtině, ale nechtějí se vázat koupí fyzické knihy (naprosto chápu), vřele doporučuji. 

     Jako poslední jsem četla The Queen of the Tearling (Královnu Tearlingu) a pokračování The Invasion of the Tearling (Tažení do Tearlingu), obě knihy k dostání v překladu od nakladatelství Yoli. Třetí a poslední díl této trilogie by měl v originále vyjít koncem listopadu tohoto roku, tedy na Goodreads už má čestné místo na mé poličce "to-read".

     Na co recenze zatím jsou, to najdete pod odkazem, na co nejsou, to s časem doplním. ^.^ V Liščině knihovničce bude k přečtení jedna nová recenze každý pátek a na všechny by se mělo dostat. Výjimkou jsou Cupcakes, které budou možná někdy v průběhu týdne v mini-recenzi. 

     Pokud má někdo jakákoli doporučení, sem s nimi! Knih není nikdy dost. Nikdy. ^.~

pondělí 15. února 2016

recenze - Příliš mnoho Kateřin (An Abundance of Katherines)


(čteno v překladu vydaném nakladatelstvím Yoli v červnu 2015)

     A tak tu máme po třech týdnech další knihu od Johna Greena, tentokrát Příliš mnoho Kateřin (An Abundance of Katherines), ke kterým jsem přistupovala se značnou obezřetností. Premisa zněla velice zajímavě a s autorovým humorným stylem psaní to znělo jako recept na úspěch. Přesto jsem ale nezapomínala na Hvězdy nám nepřály (The Fault in Our Stars), se kterými jsem nebyla nespokojenější, ani na Papírová města (Paper Towns; recenze), kterým jsem jen stěží měla co vytknout. Ukázalo se, že humor a originální nápad k "dokonalosti" nestačí, přestože vliv mají velký.

středa 20. ledna 2016

recenze - Papírová města (Paper Towns)



(čteno v překladu vydaném nakladatelstvím Yoli v prosinci 2014)

     Jako řada českých čtenářů jsem na fenomén zvaný John Green narazila díky knižní předloze k filmu Hvězdy nám nepřály (The Fault in Our Stars), které jsem však ani v jednom provedení neshledala příliš výjimečnými (například Me and Earl and the Dying Girl od Jesseho Andrewse má pro mě mnohem zajímavější způsob zpracování příběhu o dítěti s rakovinou a nenavozuje pocit, že jde jen o útok na čtenářovy/divákovy city). Nerada však zavrhuji autora jen na základě jedné knihy a tak jsme s kamarádkou sáhly po Papírových městech. Pokud jde o mě, náš výběr byl jednoznačný úspěch!